RUNNING WILD - The Rivalry
Toto bolo moje prvé CD Running Wild, ktoré som si...

RUNNING WILD - Victory
Taktiež ma prekvapilo vyššie hodnotenie, než...

RUNNING WILD - Victory
Materiál je výborný, ale zabil to tím automatem a...

RUNNING WILD - Victory
Popravdě mě tohle album už vůbec nebaví. Zatím...

RUNNING WILD - Victory
No úplne objektívne sa Running Wild stali sračkou...

RUNNING WILD - Victory
avizovals devět z deseti, tak zas nepřeháněj :D

RUNNING WILD - Victory
Jak jsem už avizoval v předešlé recenzi , tak se...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Milý Sagi, Floor krom songů od Nightwish pěla...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu

Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.

Jeho smrt klade ještě jeden vykřičník, možná o dost smutnější. Když odešel před deseti lety Lemmy, bylo to podobné a mluvilo se o odchodu staré gardy poctivých harcovníků, otců zakladatelů hard rockového a heavy metalového stylu. Nyní můžeme s definitivní platností mluvit o odchodu celé generace. Pravda, řada muzikantů ještě zbývá, jenže fakt, že dávným legendám ze šedesátých a sedmdesátých let je skoro osmdesát, leckdy i přes, je všeříkající. Takový ale svět je. Tak, jak kdysi odešli všichni mistři vážné hudby, jejichž odkaz přetrvává dodnes, míří na věčnost i generace těch, kteří kdysi udělali rockovou revoluci a dali světu hudbu, která pobláznila desítky milionů posluchačů. Ozzyho skon je pro toto odcházení smutným symbolem.

Jan Skala, 24. 7. 2025

Chip Z`NUFF (ENUFF Z`NUFF) - Spolupracím nechávám dveře otevřené...


Chip Z`Nuff, který brzy oslaví čtyřicet let fungování v hudebním byznysu v osmdesátých letech patřil ke komerčně nejúspěšnější scéně rockové historie. Hudba Enuff Z`Nuff, s nimiž je neodmyslitelně spjatý, byla trochu jiná než klasický glam metal, což je znát i z novinky „Finer Than Sinů, která v sobě nese znatelné stopy psychedelie šedesátých let. Pro Enuff Z`Nuff je novinka sedmnáctým albem, což je řadí mezi nejpilnější glam metalové kapely. I proto jsme se Chipem spojili, právě ve chvíli, ..více

[rozhovory]

[27.11.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


ENUFF Z`NUFF - Finer Than Sin


Shrňme si, čím Enuff Z`Nuff vlastně jsou. Tahle kapela má za sebou kostrbatou éru, v níž se možná nevyznají ani věrní fanoušci. Kdysi dávno mohli být jednním ze zachránců glam metalu, neboť styl uchopili za pravý konec, ale dali mu absolutně jinou tvář. Se šminkami, ale rozmazanými videoklipy, s přísně vystajlovanou image, ale hudbou, která více než Mötley Crüe připomínala psychedelickou éru The Beatles. Byli tak odlišní, že přes prvotní nadšení měli čím dál menší úspěch ..více

[recenze]

[27.11.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


INEKAFE - Made In Czechoslovakia


Je jasné, že pro Vratka Rohoně už nejsou Inekafe životní prioritou.Je to takhle už bezmála dvacet let, co slovenská punková stálice vydala album „Bez udania dovodu“, a pak se Rohoň rozhodl pro kariéru profesionálního pilota, čímž Inekafe odstavil na druhou kolej. Skončila doba mladických radovánek, kdy se kapela drala na vrchol s výtečnými deskami „Čumil“, „Je tu niekto?“ a „Príbeh“, čímž se oprávněně stala jednou z nejžádanějších slovenských akvizic. Měla skvělé nápady, chytlavé melodie z ní létaly..více

[recenze]

[26.11.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


EPICA - The Alchemy Project


Holandská symfo-metalová stálice Epica měla vždy skvělá EP, která mnohdy přinášela zajímavější materiál než řadová alba. Rok a půl po předchozí výborné desce „Omega“ přišel čas na novou hudbu v podobě EP „The Alchemy Project“. Název velice pěkně obsah nahrávky a potěší i humorný obal nahrávky. EP trvá přes půl hodiny a tak by mohlo jít klidně o klasické album. Sedm skladeb demonstruje alchymii mezi Epicou a dalšími umělci. Všechny skladby jsou propojením hudby typické pro Epicu a tvorby dalších muzikantů a zpěváků. ..více

[recenze]

[26.11.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


XENTRIX - Seven Words


Jak složitá může být existence kapely napříč desetiletími, o tom by mohla vyprávět dvojice Dennis Gasser a Kristian Havard z britských Xentrix. Na povedené debutové album „Shattered Existence“ navázalo několik méně úspěšných řadovek, poté přišel rozpad, návrat a další rozpad kapely, to vše v rozmezí zhruba tří dekád. Situace se začala zlepšovat až v roce 2017, kdy do opětovně resuscitované formace nastoupil zpěvák a kytarista Jay Walsh. S ním Britové chytli druhý (nebo třetí, čtvrtý?) dech,..více

[recenze]

[25.11.2022]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


STRYPER - The Final Battle


Stabilita a tradice. O to jde americkým Stryper v současnosti především. Proto před pár lety vyměnili problémového basistu Tima Gainese za bývalého hráče Firehouse Perryho Richardsona a v současné době stáčejí kormidlo co nejvíce zpět do osmdesátých let. V té době měli největší úspěch, dosahovali s alby „Soldiers Under Command“, „To Hell With The Devil“ a „In God We Trust“ zlatých a platinových prodejů a stali se jedním z nejviditelnějších symbolů křesťanského heavy..více

[recenze]

[25.11.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PUHDYS - Neue Helden


Po podprůměrné desce „Ohne Schminke“ se kapela více soustředila na koncerty, tam fandové až tak velké změny stylu nezaznamenali, z nového alba zazněly dvě ukázky a zbytek repertoáru byl vystavěn na osvědčených a úspěšných číslech z předchozích povedených desek. Oba frontmani kapely s firmou došli k závěru, že příklon k populárnímu synth popu a estrádám poskytne velmi slušný výdělek a z obchodního hlediska nebude špatný nápad vydat v tomto stylu sólová alba, což vypadalo lépe, ..více

[recenze]

[24.11.2022]

[Jirka Lulek]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


David COVERDALE - White Snake


Příběh britského zpěváka Davida Coverdalea, jenž začal před padesáti lety, sice pomalu končí, ale co tenhle chlápek dokázal, je úctyhodné a bude navždy zapsáno v rockové historii zlatým písmem. Nejen proto, že Coverdale disponoval nezaměnitelným, jako skála silným hlasem s neopakovatelným feelingem, ale také pro to, že jeho diskografie je dostatečně obsáhlá a ve výsledku neobsahuje ani jednu desku, o níž by se dalo mluvit jako o průměrné. Jeho sólová tvorba nikdy nebyla tak viditelná..více

[recenze]

[24.11.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


CANDLEMASS - Sweet Evil Sun


Švédští průkopníci a v podstatě i jedni ze zakladatelů doom metalu chytli očividně druhý dech. Stalo se to po nečekaném znovuangažování původního zpěváka Johana Längqvista, který byl v roce 1986 zodpovědný za stylotvorný debut „Epicus Doomicus Metallicus“, jenž nastavil zcela jiné standardy v podání zatěžkaného sabbathovského zvuku a vytvořil zcela definitivně styl zvaný doom metal, tedy alespoň jeho evropskou tvář. Längqvist ale Candlemass hned po vydání alba opustil, a tak mohlo dojít ..více

[recenze]

[23.11.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


ANTHEA - Tales Untold


Symfonický metal je doménou především evropských kapel. Anthea je ale ze Spojených států amerických. Její pojetí žánru však odpovídá symfo-metalu, jaký jsme zvyklí poslouchat na evropské scéně Mladá kapela před dvěma lety vydala debutové album „Illusion“, novou nahrávku nazvala „Tales Untold“ a servíruje na ní deset skladeb.

Titulka desku otvírá ve stylu Nightwish. Místo operního zpěvu však vládne..více

[recenze]

[23.11.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE NEW ROSES - Sweet Poison


Když v předposlední skladbě novinkového alba „Sweet Poison“ křepčí The New Roses se sloganem „Wake Up…!“, je podobná výzva už vlastně zbytečná. Pokud by vás německá čtveřice nedokázala probudit k životu už dávno před tím, byla by chyba jednoznačně jenom na vaší straně. Pátou desku s výborně znějícím názvem, plně odpovídajícím obsahu díla, pojali The New Roses jako neskutečně uvolněnou, energií nabitou, rockově písničkářskou, spontánní a ohromně zábavnou jízdu. ..více

[recenze]

[22.11.2022]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


THE DEAD DAISIES - Radiance


Stále více se ukazuje, že The Dead Daisies nemají vlastní tvář, i když jako původní rozmar australského milionáře Davida Lowyho to dotáhli docela daleko. Porovnejte první desku a novinku „Radiance“ a těžko budete mluvit o vývoji. Spíše o tom, že s měnící se sestavou se z The Dead Daisies stala vždy jiná kapela. Když v jejím čele stál Jon Stevens, představovala kapela slušně hitovou, i když místy až popmetalovou záležitost. Když Lowy získal potřebné ostruhy a angažoval hráče z první rockové ligy,..více

[recenze]

[22.11.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


FRETERNIA - The Final Stand


Předtím, než necháme rozeznít oslavné fanfáry na počest nového alba švédské kapely Freternia, shrneme si několik základních faktů. Na začátku milénia tato formace vydala dvě alba, aby poté na sedmnáct let ulehla ke spánku. Před třemi lety vznikla návratová deska „The Gathering“, jejíž obsah ale neznamenal vytoužený a opěvovaný comeback. Nahrávka se zacyklila v žánrové dualitě a přílišných ambicích. O tři roky později je nicméně všechno jinak. Teprve nyní můžeme konstatovat, že Švédové vydali album, ..více

[recenze]

[21.11.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


FREE - Tons Of Sobs


Free klidně mohli stát vedle Led Zeppelin a Deep Purple jako jedna z největší kapel hardrockového rozmachu konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Mohli být citováni nejen prostřednictvím poněkud už oposlouchané hitovky „All Right Now“…, kdyby vydrželi. Jenže jak to bývalo u jejich vrstevníků, nabytá sláva a přísun peněž vehnal mladé muzikanty do náruče alkoholu a drog, na což se nabalovaly problémy mezi jednotlivými členy, které se dostaly přes únosnou mez, což kapelu zabilo. ..více

[recenze]

[21.11.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


Marco MENDOZA (THIN LIZZY, WHITESNAKE, BLACK STAR RIDERS, BLUE MURDER ...) - Je to sice nuda, ale pařit po koncertech už nechodím!


Americký basista a zpěvák Marco Mendoza je ve středoevropských končinách poměrně častým hostem, vždyť sem jezdí pravidelně propagovat svá sólová alba. Stane se to i nyní, 25. listopadu vystoupí v klubu Kino ve Svatobořících (okres Hodonín), aby představil nejnovější sólovku „New Direction“. Ta se stala hlavním bodem rozhovoru, na který si Mendoza udělal čas během koncertů v Itálii. Že je velmi rozšafným společníkem a velmi výřečným člověkem s vypravěčským talentem, je patrné z následujících řádků, ..více

[rozhovory]

[20.11.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]


Marco MENDOZA - New Direction


Přestože Marco Mendoza nejslavnější éru hard rocku a heavy metalu aktivně nezažil, dnes je jedním z viditelných matadorů scény, který spolupracoval s kde kým, od největších jmen až po kapely lokálního významu. Od roku 2000 si na konto připsal dobrou třicítku alb, což svědčí o jeho vytíženosti a invenci. Není to jen o počtech. Mendoza nikdy neslevil z jisté kvalitativní úrovně a i když netočil alba, která jsou předurčena stát se klasikou, jisté je, že každá deska, na níž se podílel, kvalitu má.To je i případ jeho sólové kariéry, ..více

[recenze]

[20.11.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MIDNIGHT RIDER - Beyond the Blood Red Horizon


Není divu, že němečtí Midnight Rider za osmnáct let svojí existence vydávají teprve druhé album. Když pro tvorbu novinky jako nezbytně nutnou pomůcku potřebují dobře promazaný stroj času, není divu, že nesekají desky jako Baťa cvičky. Vzhledem k celkovému vyznění alba „Beyond the Blood Red Horizon“ lze Midnight River věřit, že se pouze nevezou na vlně retra, neboť sedmdesátá léta a šmak Led Zeppelin, Black Sabbath, rané Judas Priest, či Budgie mají v krvi. ..více

[recenze]

[19.11.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 106 / 661 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.05416 sekund.